Člověk si na začátku postní doby klade otázku, jak ji co nejlépe prožít. V čem se zapřít, omezit, co si odřeknout. Ale to nejdůležitější není co nebudu dělat, ale spíše to, co budu dělat jinak nebo ještě lépe, co budu dělat dobrého.
Je mnoho věcí, které můžeme dělat jinak, kterých se můžeme vzdát, abychom byli více pozitivní, laskaví, ohleduplní...
K jakékoli změně ve svém životě, ale potřebujeme čas. Zastavme se a vytvořme si tuto postní dobu čas:
na ticho
na to být sám/sama
na nasouchání Ježíšovu slovu
na zbavení se zbytečných věcí.
Pak dokážeme pravdivě zahlédnout svůj život a stát v pravdě. Pravdivý náhled na svůj život nás vede k skutečnému pokání na jehož konci je odpuštění a opravdová radost.
