"Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami." Mk 9, 2
Být sám. Umíme dnes být vůbec sami? A najdeme si vůbec čas na to, být v tichu jen sami se sebou? Když už se taková chvíle najde, nezahltíme ji hlukem, který vychází z našeho nitra...? Být sám, umět být sám se sebou v tichu je podmínkou, abychom mohli být sami s Ježíšem.
Mnoho lidí se ptá, jak slyšet Boží hlas, jak zaslechnout Ježíše? Jednou z cest je, být část dne skutečně sám a v tichu. Tam někde uvnitř mého nitra, mého srdce, ke mně chce Ježíš promlouvat a proměňovat můj pohled. Na něj samotného, na můj život a v neposlední řadě na lidi kolem mě.
Stačí jen se naučit být sám a v tichu. Pryč od vnějšího hluku, hudby, prázdných hovorů, pryč od zvuku mých vlastních myšlenek. Jedině tak může můj život dojít skutečné proměny. A pak..., otevřou se mým očím nevídané obzory.
